Nástěnný kalendář Krajina na bankovkách 2024

Objevte s námi skrytou krásu zemědělských motivů a krajiny na českých a československých státovkách a bankovkách. Kalendář znázorňuje vliv člověka na krajinu a zemědělství od doby vzniku samostatného Československa až po 90. léta 20. století.

Tento dvojjazyčný kalendář (CZ, EN) zobrazuje u každého měsíce detail z vybraného platidla. Leden – padesátikoruna z roku 1931, Únor – stokoruna z roku 1932, Březen – tisícikoruna z roku 1919, Duben – tisícikoruna z roku 1935, Květen – padesátikoruna z roku 1945, Červen – pětitisícikoruna z roku 1945, Červenec – tisícikoruna z roku 1945, Srpen – dvacetikoruna z roku 1949, Září – desetikoruna z roku 1960, Říjen – stokoruna z roku 1961, Listopad – dvacetikoruna z roku 1988, Prosinec – tisícikoruna z roku 1996.

Udělejte radost sobě nebo svým blízkým. Kalendář vydáváme v limitované edici 50 kusů a je možné ho získat pouze prostřednictvím našeho e-shopu STC .

Prodej kalendáře zahajujeme 15.  listopadu 2023.  Předpokládaná cena je 495,-Kč včetně DPH.

Více o projektu:

V roce 2023 připravila Státní tiskárna cenin, s. p. putovní výstavu Krajina na bankovkách, která byla v září zahájena v pražské pobočce Národního zemědělského muzea. Kalendář, který z této výstavy vychází přibližuje vybraná československá a česká platidla, na kterých je znázorněn vliv člověka na krajinu a zemědělství. Kalendář Vám názorně ukáže, jak se proměňoval design platidel od doby vzniku samostatného Československa až po 90. léta 20. století. Skrze dobovou symboliku často představovanou agrárními, folklorními či florálními výjevy odkazují bankovky nejen na politické a kulturní události, které formovaly naši zemi, ale i na význam a roli zemědělství v tehdejší době. Na tvorbě bankovek se podíleli významní umělci jako byli Alfons Mucha, Max Švabinský, Albín Brunovský či Oldřich Kulhánek. Pevně věříme, že tento kalendář s motivy významných tvůrců státovek a bankovek, Vám bude dělat radost během celého roku 2024.

Leden
Padesátikoruna vydaná v roce 1931 představuje vrcholné dílo bankovkové grafiky v podání Alfonse Muchy. Do jejího obrazu se mu na rubové straně podařilo vetknout alegorii průmyslu a zemědělství, která vychází z národních tradic. Krojovaná dívka držící srdce, z něhož vyrůstá lipová snítka, koresponduje s jeho pojímáním myšlenek slovanství, jejichž hlavním výrazem je jeho Slovanská epopej. Již za života Alfonse Muchy se vytvořil kolem bankovky mýtus, že do ní skryl řadu zednářských symbolů.

Únor
První z bankovek, na níž uplatnil svůj výtvarný talent Max Švabinský, byla stokoruna, která se dostala do oběhu v roce 1932. Na její lícní straně ztvárnil alegorii republiky v podobě ženy s frygickou čapkou a lipovými květy a postavu chlapce symbolizujícího mír a rozvoj mladé vědy, průmyslu a umění. Rub nese jednak portrét prezidenta Masaryka a jednak alegorie zemědělství (žena) a průmyslu (muž), jež doprovází ztvárnění různých zemědělských plodin. Nahé postavy na rubu bankovky vzbudily v době vydání negativní a odmítavé reakce.

Březen
Původně státovka v hodnotě 1 000 korun československých vznikla v roce 1919 v rámci tzv. státovek I. emise. Později byla vydána jako bankovka Národní banky Československé. Její tisk byl zadán do USA společnosti American Banknote Company (ABNCo) na základě katalogových motivů vybraných československým ministerstvem financí. Líc zdobí postava génia sklánějícího se nad globem. Na rubu je dvojice dívčích postav, žneček, s obilím ve vlasech. Tento motiv byl natolik oblíbený, že se objevil i na jiných tiscích z produkce firmy ABNCo.

Duben
Vyvrcholení československé bankovkové grafiky v období první republiky představuje bankovka 1 000 Kč vydaná do oběhu v roce 1935. Její autor Max Švabinský na líci ztvárnil ženu, matku, která je zároveň alegorií vlasti, jež předčítá dětem z knihy dějin. Na rub pak umístil portrét českého historika a politika Františka Palackého. Obě strany bankovky doprovázejí agrární motivy, ať již se jedná o obilné klasy kolem medailonu Františka Palackého nebo pruhy s ovocem a zeleninou (hrušky, jablka, kukuřice, hroznové víno, cukrová řepa, hrášek).

Květen
Posledním vydaným protektorátním platidlem byla padesátikoruna, která byla uvedena do oběhu 25. ledna 1945. Její lícní straně dominují folklorní a zemědělské motivy. Vedle oválného věnce tvořeného polním kvítím a klasy obilí, jenž je stažen bílou stuhou, se jedná o portrét dívky, Veruny Čudové, v bohatém hanáckém kroji od Josefa Mánesa z roku 1854. Přestože se jedná o moravský lidový motiv, lze jej vyložit i jako výraz německé „kulturní“ politiky, jež akcentovala selský stav jako pilíř národa.

Červen
Již v době příprav měnové reformy v roce 1945 se v Tiskárně bankovek Národní banky pracovalo na vytvoření bankovky s portrétem Bedřicha Smetany. Jejím úkolem bylo doplnit oběživo o vyšší nominální hodnotu. Její koncept vycházel z pětitisícikoruny z roku 1944 s obrazem sv. Václava, kterého na líci nahradil Bedřich Smetana od Maxe Švabinského. Rub ozdobil pohled na Národní divadlo, který vznikl dle dobové fotografie. Zajímavým prvkem se pak stal i vavřínový věnec s trikolorou v národních barvách umístěný na kuponu.

Červenec
V rámci měnové reformy provedené v listopadu 1945 byla vydávána do oběhu platidla, jež vznikla jednak v tiskárnách ve Velké Británii a jednak v Tiskárně bankovek Národní banky v osvobozeném Československu. V druhém případě se jednalo o stokorunu a tisícikorunu. Na té byl zobrazen portrét ženy, detail z akvarelu Josefa Mánesa. Jeho obraz Johanky Dvořákové je součástí cyklu studií lidových krojů. V tomto případě se jedná o kroj selského svobodného děvčete z Karvinska z poloviny 19. století.

Srpen
Z českých a československých platidel snad nejvíce upoutává svou barevností a osobitostí dvacetikorunová státovka od Karla Svolinského, který do ní vetkl jemný půvab české a moravské lidové kultury. Na lícní stranu umístil hlavu krojované dívky s pestrobarevnými květy a mašlí ve vlasech na pozadí rozkvetlé jarní krajiny za ranního rozbřesku. K ní tvoří určitý protiklad bosá venkovská žena s hráběmi v době žní, jež se nalézá na rubové straně. Do popředí této scény ještě umístil malovaný džbánek plný lučních květin.

Září
Když bylo Marii Medvecká zadáno vytvoření desetikoruny, bylo od počátku jasno o motivu její lícní strany. Dvě dívky měly dle sovětského vzoru opylovat jabloňové květy na pozadí jarní krajiny. Později jen došlo k drobné úpravě, když se jedna z pionýrek změnila na venkovskou dívku s cílem ukázat kontrast mezi starým a novým. Naopak námět rubové strany prošel zásadní obměnou, když původní zátiší se slunečnicí, ořechy a ovocem nahradil budovatelský obraz Oravské přehrady.

Říjen
Snad žádná bankovka nedosáhla ve veřejnosti takové popularity, jako stokoruna od Františka Heřmana. Ten na její lícní straně ztvárnil postavy hutníka a zemědělské ženy, pravděpodobně družstevnice, držící snop obilí. Na pozadí obou figur umístil ozdobný kruh, v němž se spojuje ozubené kolo s klasem, odkazujíce tak opět na jednotu dělníků a rolníků. K němu připojil plody a listy chmele. Obraz doplnil ještě pohledem na hutní a průmyslové závody, nad nimiž se vznáší model atomu. Rubu dominuje pohled na Pražský hrad.

Listopad

Schopnost vyprávět příběhy osvědčil Albín Brunovský na dvacetikoruně, jejímž tématem bylo vzdělání zosobněné Janem Amosem Komenským. Vedle něho na lícní stranu umístil motivy knihy, stromu vědění a sil působících na planetu zemi. Ve středu rubové strany se opět nalézá strom vědění vyrůstající z rozevřené knihy. Do jeho větvoví umístil autor společně květy a zralé i nezralé plody, aby naznačil postup vzdělání. Své pojetí doplnil o cyrilici, zakládací listinu Univerzity Karlovy, model atomu a čtoucí postavy, ženy a muže.

Prosinec

V pořadí druhou vydanou českou bankovkou byla tisícikoruna, jejíž návrh připravoval Oldřich Kulhánek před zahájením České a Slovenské Federativní Republiky ještě jako československé platidlo. Ztvárnil na ní českého historika a politika Františka Palackého, jehož na líci doprovází strom národa s bohatými kořeny a archem papíru symbolizující jeho vědeckou a literární činnost. Rubu dominuje orlice symbolizující Moravu a Slezsko a silueta Kroměřížského zámku, v němž se za účasti Palackého uskutečnil ústavodárný říšský sněm.